Přední řecký žalmista a profesor na Athénské univerzitě, Achilleas G. Chaldaiakis, promluvil krátce o smyslu byzantské hudby po svém koncertu, který se uskutečnil v Kroměříži 26. května.
„Tento koncert nám nabízí dobrou příležitost pohovořit chvíli obecně o byzantské hudbě. Budu velmi potěšen, když se s vámi budu moci podělit o několik myšlenek, týkajících se tohoto specifického druhu hudby.
Nejsem si jistý, zda většina z vás bude byzantskou hudbu dobře znát. Mně osobně se vždycky vybaví základní otázka, která je podle mého názoru obvyklá pro všechny, kdo slyší tento specifický hudební styl poprvé: co to vlastně byzantská hudba je?
Byzantská hudba je samozřejmě tradiční církevní hudbou řecké pravoslavné církve. V současné době ji můžete slyšet ve všech chrámech po celém Řecku. Avšak nejedná se pouze o řeckou hudbu. Tutéž hudbu můžete slyšet v pravoslavných chrámech po celém světě. Proto byla byzantská hudba, a to nejen během posledních let, nýbrž před dávnými lety či dokonce staletími, uzpůsobena mnoha jazykům. Tak můžete slyšet specifický zvuk byzantské hudby nejen na Balkáně (např. v Albánii, Srbsku, Rumunsku, Bulharsku a dokonce též v Rusku), ale i v jiných částech Evropy (v němčině, francouzštině, finštině a samozřejmě i v angličtině). Byzantskou hudbu můžete slyšet dokonce i v arabském světě (a je opravdu velmi zajímavé vidět a slyšet, jak byzantská hudba zní v arabském jazyce).
Zvuk byzantské hudby
Osobně se domnívám, že výše zmíněná otázka je spíše filozofického než muzikologického charakteru: co je byzantská hudba? Mohli bychom mluvit dlouhé hodiny o tradici, historii, teorii, technikách, specifických muzikologických pravidlech, týkajících se intervalů a melodie byzantské hudby. Byzantská hudba je modální a monofonická (jednohlasá) řecká hudba. Existuje již dvě tisíciletí, od prvního století rozmachu křesťanství až do dnešních dnů. Od poloviny desátého století se byzantská hudba zaznamenává výhradně prostřednictvím kompletního a autonomního systému notace, pocházejícího z řecké abecedy. Známe a studujeme ho prostřednictvím přibližně sedmi tisíc hudebních rukopisů, obsahujících díla více než tisícovky byzantských a post-byzantských skladatelů.
Mě však nyní bude zajímat jen zvuk byzantské hudby. Jaký je to zvuk? Obvykle říkám, že zvuk byzantské hudby je podobný ´hlasu lehkého vánku´, jak je to příznačně popsáno v známé pasáži Starého zákona, kterou zde připomenu prostřednictvím komentáře řeckého autora Alexandrose Papadiamantise:
´Proroku Elijášovi se Bůh nezjevil v silném větru, ani v zemětřesení, ani v ohni, nýbrž v lehkém vánku. A hlas lehkého vánku je hlasem mírného Pána Ježíše, hlasem evangelia. To je důvod, proč žalmista říká: ,Zpívejme pro mírného Pána Ježíše.‘ A proto musíme v chrámu zpívat mírným hlasem, hlasem lehkého vánku, nikoliv hlasem silným a disharmonickým, který se podobá onomu silnému větru a zemětřesení, ve kterém se Bůh nezjevil.´
Podle mého názoru je byzantská hudba výrazem duše někoho, kdo věří v Boha. Někoho, kdo miluje Boha. Někoho, kdo, obecně, miluje lidi a život. Je to zvuk srdce plného lásky, je to zvuk lásky, zvuk srdce, zvuk citlivé duše. Čistý, měkký a jemný zvuk, který nás může přenést do jiného emocionálního světa, plného krásných a opravdových citů…
Prosím, zamyslete se nad tím: Co potřebují dnešní vztahy? Potřebují opravdové city... Když se na někoho usmějete, obdržíte zpátky opět úsměv; když budete šířit pravdu, obdržíte pravdu; když budete milovat, obdržíte lásku. Dáte své srdce někomu, kdo je pro vás výjimečný, stejně jako musíte dát svou duši někomu, na kom vám záleží... Pro skutečné interprety byzantské hudby je každý posluchač výjimečný. Záleží nám na každém z vás. Proto se vám snažíme dát všechny tyto city, dát vám svou duši, předat vám skutečný zvuk byzantské hudby.
To je konečně důvod, proč v průběhu času byzantská hudba získává po celém světě stále více na popularitě. Protože je něčím unikátním, něčím plným pravdy života, něčím emocionálním, je hudbou, která se může dotknout duše každého a přenést ho do jiného, krásného světa... Mohl bych mluvit o byzantské hudbě dlouhé hodiny, avšak vzdám se teď všech slov. Nechám vás představovat si smysl hudby, smysl všech těch citů skrytých v byzantské hudbě. Nechte samy sebe cestovat do vnímavého světa byzantské hudby a prosím, otevřte své smysly k vnímání toho zvláštního dialogu, který se odehrává mezi interprety a posluchači, dialogu skrze city, dialogu, jehož mluvčími jsou srdce a duše."
Žádné komentáře:
Okomentovat